Kovaný plot okolo rodinného domu

Jak opolotit pozemek

Potřebujete povolení na stavbu plotu?

Pokud váš pozemek nesousedí s veřejným prostranstvím a nebude mít více jak dva metry na výšku, nepotřebujete povolení od stavebního úřadu ani od sousedů. Přitom ještě do konce roku 2017 platila povinnost stavbu plotu ohlašovat na příslušných úřadech.

Výběr oplocení pro pozemek je vždy proces plný zvažování a porovnávání variant. Kromě výběru vzhledu musíte myslet na sousedské vztahy, omezení ze strany úřadů, umístění branek a také na zvířata, statiku a váš rozpočet.

Oplocení pozemku: v jakém případě povolení musíte mít

Pokud bude plot sousedit s jakýmkoliv veřejným pozemkem (například silnicí nebo chodníkem), je zapotřebí získat:

  • souhlas od stavebního úřadu
  • souhlas od majitelů sousedních soukromých pozemků
  • v památkovém území souhlas od památkářů

Doporučujeme proto zanést plot rovnou do stavební dokumentace vznikajícího domu a předejít tak případným nepříjemnostem. Stejně tak potřebujete speciální povolení i v případě, že bude plot vyšší než 2 metry.

Oplocení pozemku mezi sousedy

Už dávno neplatí, že u sousedních pozemků patří vlastníkovi plot na pravé straně. Vlastnické právo na plot má jednoduše ten, kdo ho postavil a na čí pozemku stojí.

Jinak je to v případě plotu, který stojí na obou pozemcích. Pro plot mezi dvěma sousedícími pozemky je v zákoně zavedené speciální slovo ,,rozhrada’’. Rozhrada může být cokoliv (plot, zeď, strouha, ...), co odděluje dva sousedící pozemky. Pokud tedy vybudujete plot přesně na hranici dvou pozemků a plot bude zasahovat na oba dva, vstupuje plot do spoluvlastnictví sousedů bez ohledu na to, kdo jeho výstavbu zaplatil.

Jak a čím oplotit soukromý pozemek

Výběr typu oplocení má zásadní vliv na jeho vzhled, životnost a budoucí možnosti úprav. Je potřeba přemýšlet také nad cenou, která v případě dřevěných nebo zděných plotů není zanedbatelná. Často se proto setkáte s variantou kombinování různých druhů oplocení. Pohledová příjezdová část bývá postavena z kvalitních a vzhledných materiálů, za rohem ale plot pokračuje jako obyčejné pletivo doplněné o vhodně vysokou vegetaci.

Plot z pletiva

Klasický plot z vinutého pletiva je levnou a rychlou variantou plotu. Používá se především na větší pozemky a často se doplňuje živým plotem z keřů, které se zasadí na vnitřní stranu pozemku.

Pro konstrukci se používají nejčastěji ocelové sloupky a pozinkované, nebo pogumované pletivo. Pletivo obalené gumou je praktičtější (lepší manipulace a není ho potřeba natírat), ale guma vlivem počasí ztrácí během let pevnost a má tendenci praskat.

Nejpevnější variantou je svařované pletivo, se kterým se sice hůře manipuluje, ale je mimořádně pevné.

Živý plot

Zajímavou variantou je plot složený z živých rostlin. Dnes už neplatí, že na krásný živý plot musíte čekat mnoho let. Živé ploty se dají koupit předpěstované a to i v dvoumetrové výšce. Je ovšem potřeba počítat s cenou nad 4000 Kč za metr.

Při výsadbě živého plotu je nejdůležitější výběr rostlin, protože i v České republice jsou mezi jednotlivými lokalitami značné rozdíly v podnebí.

Plot ze dřeva

Obdivujete při výletech po Česku romantické plůtky z dřevěných planěk okolo chalup? Obehnání pozemku dřevěným plotem je poměrně oblíbená, ale nákladnější varianta, která do budoucna znamená další výdaje. Latě je potřeba natírat, případně částečně nahrazovat novými.

Dřevo, narozdíl od kovu, rychleji stárne a dřevěné kůly mají tendenci v zemi uhnívat a to i v případě, že je zabetonujete. Pokud zvolíte variantu vysokého dřevěného plotu s vysokou hustotou planěk (téměř neprůhledný plot), nechte si u odborníka spočítat, zda vám zamýšlený plot při větších náporech náhodou nespadne.

Gabionový plot

Gabion je svařená drátěná konstrukce vyplněná nejčastěji kamenem. Původně se gabionové konstrukce s kamenem používaly jako levnější varianta opěrných zdí a zpevňování říčních koryt, dnes už se používají také jako zajímavý designový doplněk moderních zahrad a jako oplocení.

Betonový plot

Plot lze postavit také z betonu. Na výběr je hned několik plotových systémů, z nichž nejznámější jsou ploty zděné z tvarovek nebo cihel. Zajímavou variantou jsou skládané ploty z betonových desek a sloupků, které imitují různé materiály a barvy, včetně dřeva, rákosu nebo kamene.

Výběr brány a branky

Výběrem materiálu na samotný plot vaše práce nekončí, dále se musíte rozhodnout pro typ brány a vstupních branek, včetně vzhledu, materiálu a způsobu otevírání.

Běžně se pro vstup na pozemek instaluje jednokřídlá branka pro peší vstup a dvoukřídlá brána pro vjezd vozidel.

Vstupní branky pro pěší lze většinou pořídit v šíři od 90 cm do 120 cm a výšce od jednoho do dvou metrů. Branky se dodávají včetně příslušenství a jediné, na co je potřeba si dát pozor, je síla nosných sloupků, které musí snést zvýšenou zátěž způsobenou neustálým otevíráním a zavíráním.

Dvoukřídlé brány se dodávají v několika provedeních. Manuální otevírání na kliku se dnes instaluje už jen výjimečně, častější jsou automatické brány, které se otevírají na tlačítko pomocí hydraulického systému, případně odjíždí do boku po kolejnici.

Výška a nosné prvky plotu

Ideální výška plotu je mezi 150 a 180 centimetry, protože takový plot představuje dostatečnou funkční bariéru, ale zároveň nepřesahuje dva metry, nad které je potřeba získat speciální povolení.

Délka polí a vzdálenost nosných sloupů se u různých plotových systémů liší, ale většinou se sloupky umisťují zhruba každé dva metry.

Plot by měl mít pevné základy, počítejte proto minimálně s půlmetrovým výkopem a betonováním.